ČEHO VŠEHO JE LIDSKÉ TĚLO SCHOPNÉ?

ds-post-hero

Čeho všeho je lidské tělo schopné a dokáže přežít v chladu? Nad touhle otázkou už dlouhou dobu přemýšlím. Lidé berou lidské tělo jako nějakou součást sebe sama, ale často zapomínají na to, jak silný nástroj naše tělo je. Zkuste se zamyslet na tím, zda lidé využívají potenciál svého tělo na maximum. Opravdu naše tělo není schopné dokázat víc než konzumní společnost potřebuje? Před nějakou dobou jsem zaregistroval u zahraničních komplexních sportovců pokusy o testování lidského těla v extrémním prostředí a chladu. Konkrétně se jednalo o výšlap do hor v mrazivých podmínkách  bez zbytečného oblečení. Tihle kluci zdolávají vrcholy hor v rámci otužování.

Díky zahraniční inspiraci jsem se rozhodl vyzkoušet tenhle výstup z komfortní zóny na vlastní kůži. Ještě než jsem se vydal do hor, zeptal jsem se na názor několika lidí ve svém okolí. Většinou jsem dostal takovéhle odpovědi: “To nemůžeš dát” “V lepším případě skončíš s angínou, nebo rovnou se zápalem plic!”..  Já mám ale vlastní hlavu a pokud si něco umanu, těžko se toho vzdávám!

21.12.2020 jsem vyrazil s přítelkyní a partou kamarádů do přírodní rezervace Kralický Sněžník. Naším cílem byl šestihodinový výšlap po nejnáročnější žluté trase, která vede na vrcholy rezervace. Měli jsme před sebou stoupání kolem 600m a podle navigace nás čekala cesta dlouhá tři a půl hodiny. Teploměr ukazoval -1 stupeň.

Jakmile jsme dorazili na místo, sundal jsem ze sebe nadbytečné oblečení a zůstal jen v teplákách a čepici. Teď si zpětně uvědomuji, jak moc jsem podcenil přípravu. Hory nám ukázaly svojí sílu. Více než 3 kilometry jsme se doslova škrábali po totálně zmrzlém krpálu na první stanoviště. Byla to velká zkouška naší vůle. V horách jsem byl mnohokrát, ale to co jsem zažil v pondělí se těžko popisuje. Lezli jsem po čtyřech do obrovského kopce a pod nohami jsme měli několika centimetrovou vrstvu čerstvého ledu. Já to celé pochopitelně absolvoval bez trička. Výšlap jsme zvládli v čase 2h a 15min.

Jak jsem se cítil? 

Upřímně mi bylo fajn. Po celou dobu cesty na vrchol jsem nepociťoval žádný příznak chladu. Cítil jsem, že s tím moje tělo bojuje, ale nedalo to na sobě vůbec znát. Jediné co bylo nepříjemné byly zastávky. Kvůli nepříznivým podmínkám jsme museli často zastavovat, protože nám rychle docházely síly. Jakmile jsme stáli, cítím jsem chlad. Tělo jsem si udržoval stále v nějakém pohybu a nakonec se dostal až do cíle.

Jak jsem se na tohle připravoval?

Ruku na srdce, příprava nebyla dostačující. Nevěděl jsem, do čeho se pouštím. Jelikož se nějakou dobu chodím pravidelně otužovat, byl jsem na chlad trochu zvyklí. Nikdy jsem ale nebyl vystavený chladu po takhle dlouhou dobu. Velkou výhodou pro mě také bylo to, že chodím pravidelně běhat a snažím se při tom co nejméně oblékat. Začínal jsem v termo tričku, tričku, mikině a teď běhám většinou jen v tričku. Co bych Vám tedy doporučil v rámci přípravy na podobný výšlap? Zkuste pravidelné otužování a adaptujte své tělo na chlad.

Jak jsem po výšlapu dopadl?

Když jsme dorazili zpět domů, cítil jsem obrovskou únavu. Moje tělo bylo po dlouhou dobu vystavené obrovskému stresu, takže je to pochopitelné. Chvíli jsem se bál, že druhý den lehnu. Večer jsem proseděl u teplého čaje a zahříval jsem se ve sprše. Dnes je to třetí den od výšlapu a jsem naprosto zdravý. Co z toho vyplývá? Naše tělo je kouzelný nástroj a dokáže víc, než si mnozí lidé myslí! Tohle určitě nebyl poslední experiment. Na rok 2021 mám naplánováno několik dalších pokusů, kdy vystavím své tělo extrémním podmínkám. Níže Vám ještě přikládám video z celé cesty.

Děkuji Vám za pozornost a přeji Vám krásné prožití vánočních svátků a co nejlepší start do roku 2021.

Autor: Martin Kašiar

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *