Snažit se radit v posilovně? – Ze života fitnessáka #1

  • Jan Horák 
  •   10 min. čtení

Ze života fitnessáka, to je nový seriál, který se na DámeSvaly chystáme publikovat. Hlavním cílem série je poukázat na určité problematické nebo někdy i kontroverzní části fitness. Také se pokusíme psát o zajímavých sportovních situacích, které se třeba dějí i Tobě.

Jednotlivé články mohou v budoucnu být psány i ostatními fitnessáky nebo lidmi z různých sportů. Můžeš to být i Ty! Máš nějakou příhodu? Zkušenost? Chtěl by jsi se o ní podělit? Neváhej nám napsat a Tvůj článek rádi zveřejníme.

Dnešní článek napsal Jan Horák z DámeSvaly. Více o Honzovi si můžeš přečíst na jeho stránce. Také určitě omrkni jeho Instagram, který je celý plný fitness.

Je stále začátek roku, předsevzetí jsou v plném proudu a jak jistě mnoho z nás znají, posilovny stručně řečeno přetékají ve švech. Nejsou to vždy jen nováčci, ale já tomu říkám spíš takoví „sezónní cvičenci“. A s tím bohužel přichází i větší neznalost správné techniky a neznalost posilování obecně. Učený z nebe nespadl, správné procítění daného svalu, a především poznání svého těla prostě nějaký ten čas trvá. Každopádně cílem každého, ať už nováčka či matadora, by mělo být cílem se neustále zlepšovat. U nováčků je ta výhoda, že většina z nich sice neví, jak správně cvičit, ale jsou ochotni naslouchat radám, hledají si informace nebo si zařídí trenéra. Ale pak zde jsou lidé, kteří sice nějak cvičí, mohou cvičit i několik let, ale když bych to řekl kulantně – z jejich techniky mi krvácí srdéčko. Teď jsme si to rozdělili na dvě skupiny lidí a rád bych se o každé bavil zvlášť, začnu tedy úplnými začátečníky.

Je jedno, jestli začínáte kvůli předsevzetí, pro formu do plavek, nebo se chcete prostě jen cítit a vypadat lépe. Hlavní je, že začnete a překonáte ten tvrdý a bolestivý začátek. Nejlepší možností je spolupráce s kvalitním trenérem, který Vás nejenom „dokope“ k maximálnímu výkonu a tréninku obecně, ale především Vás naučí správnou techniku cviků. S tím samozřejmě souvisí i jídelníček, ale tomu se nyní ve článku věnovat nebudu. Pokud trenéra nechcete, pak je vždy výhodou zkušenější kamarád, který Vás správně navede a třetí možností je čistě samostudium. V dnešní době je nespočet videí zobrazující všechny možné i nemožné cviky, rozdělení splitu, správného jídelníčku a vše co k tomu patří. Nevýhodou je, že Vás nikdo při tréninku neopraví, musíte si sami najít kvalitní zdroj, což nemusí být někdy úplně nejsnadnější, ale rozhodně to není nemožné.

Nyní k jádru článku. Radím začátečníkům v posilovně? Samozřejmě, že ano. A teď nemyslím ta svá nucená moudra, protože si myslím, jak vše umím nejlépe. Ale když někoho vidím, že si neví rady, nebo se mě dokonce zeptá, pak opravdu moc rád poradím. Mou snahou je vždy komunikovat nearogantní formou. A tím bych chtěl poprosit všechny, kteří mají pár let odcvičeno a ovládají základní techniku. Poraďte těm, kteří se slušně zeptají, nebo když vidíte, že si mohou dokonce ublížit.

Mám pro Vás maličký návod. Stačí přijít a říct „Ahoj, nezlob se, ale můžu Ti poradit? Je lepší…“. Jakkoliv nenásilně, nearogantně a pak už je čistě na něm, jestli poslechne či ne. Sám se nikomu nenutím a přeci jen si chci především také sám zacvičit, ale když někoho takhle vidím, rád mu ukážu, co a jak.

Než se vrhnu na druhou část, ještě bych rád zmínil svoji nemilou zkušenost. Sice jsem psal, že je dobré si nechat poradit od kamaráda, ale při této situaci je opravdu zásadní, jestli on sám cvičit umí. Velmi často se setkávám s případem, kdy máme začátečníka a „matadora“, který si myslí, jak umí, opak je pravdou. Často to jsou mladší kluci, kdy jeden začíná a druhý se ho spíš snaží ohromit kolik zvedne na mrtvolu, než aby mu ukázal, jak na to. Anebo starší „borci“, kde je „zkušený matador“ tak prostě už naučený a kolegu učí stejně špatnou techniku. Občas jsem se i přes nešťastné vedení kamaráda snažil nějak poradit, jen tak lehce navést, ale ne každý vůbec poradit chce.

Druhá část se týká s nadsázkou zkušených cvičenců, kteří si sice myslí, že umí perfektně cvičit, ale realita je úplně jinde. V této situaci už musíte poznat, jestli by o to vůbec stál anebo se Vám leda vysměje do obličeje. Upřímně, když někoho takového vidím, tak ho raději nechávám svému osudu, protože o radu v drtivé většině opravu nestojí. Pokud ho znáte, samozřejmě můžete přijít a říct „Hej Pepo, takhle si zničíš záda.. ukaž, zkus to takhle, lepší?“. Ale ze zkušenosti bych se spíše raději koukal jinam a neřešil. Podstatou problému je, že takový člověk, který cvičí třeba 5 let špatně, vůbec neřeší, jestli cvičí správně. Jemu to vůbec nevadí, nezamyslí se nad tím a komu není rady, tomu není pomoci.

Já sám si rád vyslechnu něčí názor, i když si myslím, že jsem zkušený a cvičím správně. Vždy je co zlepšovat, vždy je dobré se naučit nový cvik nebo techniku. A pokud máte k dispozici někoho, kdo je před Vámi o krok napřed, byla by škoda toho nevyužít.

  1. Když uvidíš někoho, kdo si se cvikem vůbec neví rady, jen na něj s úsměvem nekoukej a běž mu poradit. Ty jsi přece taky začínal.
  • Potlač ego a nech si poradit, vždyť to tak ani nemusíš dělat a třeba na tom opravdu něco bude.
  • Zase nemůžeš rozumovat každému, koho uvidíš. Když si vůbec neví rady, pak ano, ale nechoď za každým ve fitku s tím, že by se měl ještě o 3 stupně víc předklonit, nebo jet o dvě opáčka navíc.

Pokud máš nějakou i třeba humornou zkušenost a chtěl by ses podělit, napiš nám o ní do komentářů, do e-mailu nebo na Instagram. A pokud budeš chtít, rádi jí zveřejníme a pobavíme/poučíme i ostatní.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.